Již při přihlášení do systému Windows bývá spuštěna celá řada programů, přičemž o některých z nich většinou ani nevíte. Ne každý z nich totiž musí otevírat okno, dialog nebo se jinak navenek projevovat. Této možnosti bohužel využívají také rozličné škodlivé aplikace, které se tak dokážou na pozadí spustit a svou činnost nedat vůbec najevo, než začnou škodit. Naštěstí existuje hned několik cest k tomu, abyste zjistili, které programy se takto automaticky spouštějí.
Složka Po spuštění
Naprosto triviální lokací, kde se dají kontrolovat některé spouštěné aplikace, je nabídka Start | Všechny programy | Po spuštění. Bohužel zde zpravidla zdaleka nenaleznete všechny automaticky spouštěné programy, proto toto umístění slouží spíše pro vložení nových.
Vložení automaticky spouštěné aplikace do složky Po spuštění probíhá podobně, jako v případě práce s kteroukoliv jinou položkou nabídky Start | Všechny programy. Při správě automaticky spouštěných programů na položku Po spuštění v nabídce Start klepněte pravým tlačítkem myši a z odpovídající místní nabídky zvolte příkaz Procházet položky všech uživatelů. Složka Po spuštění se otevře v novém okně Průzkumníka Windows. Vytvořte zde zástupce požadované aplikace. Přidání aplikace není zapotřebí potvrzovat. Můžete restartovat systém, čímž pak po přihlášení již dojde k okamžitému načtení a spuštění nově přidané aplikace.
Procházení položek v nabídce Start
Přidání nového programu do složky Po spuštění tedy probíhá stejně jako vytvoření zástupce v kterékoliv jiné složce. V podobném duchu můžete prostřednictvím Průzkumníka Windows provádět také všechny ostatní operace – přesouvání, mazání, kopírování i například zjištění informací o jednotlivých zástupcích a programech.
Konfigurace systému
Základním nástrojem pro správu automaticky spouštěných aplikací je Konfigurace systému, též dle svého spustitelného souboru nazývaná MSConfig. Nejrychleji ji můžete spustit tak, že otevřete nabídku Starta do pole Prohledat programy a soubory zadáte název spustitelného souboru Konfigurace systému, tedy msconfig. Stisknutím klávesy Enter dojde k otevření nástroje Konfigurace systému.
Základní okno programu je tvořeno pouze jedním dialogem, který obsahuje pět záložek. Záložka Obecné dovoluje vybrat určitý typ spuštění systému Windows 7, kromě standardního režimu jsou totiž podporovány ještě některé speciální. Záložka Spuštění počítače nabízí další podrobné určení stylu zavedení operačního systému, jedná se o již více specifické detaily. Další záložka, jež nese název Služby, poskytuje přehled aktuálních služeb a jejich stavu. Služby obecně patří do již pokročilejší konfigurace systému Windows, proto byste neměli jejich nastavení měnit.
V konfiguraci systému je nejdůležitější záložka Po spuštění – nabízí přehled automaticky spouštěných programů, jejich umístění i odpovídající příkazy. Naproti tomu záložka Nástroje umožňuje spustit některé standardní doplňky systému Windows 7, které jsou jinak dostupné v jiných částech a nabídkách. Pro správu automaticky spouštěných aplikací je tedy v nástroji Konfigurace systému nejvíce zajímavá záložka Po spuštění.
Správa automaticky spouštěných programů pomocí výchozího nástroje Windows
Jednotlivé sloupce záložky Po spuštění vás postupně informují o názvu aplikace, která je automaticky spouštěna, výrobci dané aplikace, údaje jsou opět načítány ze spustitelného souboru a zde jen prezentovány. Praktickou je možnost Příkaz, jež udává, kterým příkazem se automaticky spouštěná aplikace aktivuje. Může se jednat například o název spustitelného souboru, kompletní systémovou cestu k němu apod. Zde se již informace získávají přímo ze systému, takže skutečně vidíte, kde je spustitelný soubor umístěn.
Na záložce Po spuštění můžete libovolnou z automaticky spouštěných aplikací zakázat či povolit prostřednictvím přilehlého zaškrtávacího políčka a následným stisknutím tlačítka OK. Pokud byste chtěli hromadně pracovat ze všemi zobrazenými položkami, můžete využít tlačítek Povolit vše a Zakázat vše.
Autoruns: Nejen pro profíky
Kořeny programu Autoruns vedou k Sysinternals, tedy známému Marku Russinovichovi, což již samo o sobě slibuje vysokou kvalitu a proklepnutí systému do nejmenšího detailu. Aktuálně je již k dispozici pod hlavičkou Microsoftu. Vzhledem k jeho pokročilým možnostem a podrobnému výpisu jej doporučujeme použít teprve poté, kdy standardní, výše uvedená diagnóza automaticky spouštěných programů nestačí.
Přehled součástí a jejich podrobností
Po spuštění program Autoruns automaticky zvolí výchozí záložku Everything, která je však vinou kompletního souhrnu velice obsáhlá, a tak je snazší využít navigaci prostřednictvím ostatních. Rychlý přehled poskytne záložka Logon, na níž najdete seznam položek ve standardních součástech pro automatické spouštění programů a načítání komponent, například tedy ve složce Po spuštění, specializovaných klíčích registru a dalších, které se vážou k uživatelským účtům.
Na této záložce, stejně jako na ostatních, máte možnost vypnout/zapnout jednotlivé nalezené položky, s navigací vám ve všech případech pomohou následující sloupce:
- Autorun Entry – název automaticky spouštěné součásti. Podle něj zpravidla poznáte, o který program nebo jeho komponentu se jedná.
- Description – rozšiřující popis, který dokáže usnadnit rozpoznání daného programu. Například u Catalyst Control Center vztahujícího se ke grafickým kartám ATI je zde právě tento popisek, jenž prozradí mnohem víc než název položky StartCCC.
- Publisher – výrobce programu, daná položka se načítá z informací, které jsou v něm uložené.
- Image path – cesta ke spustitelnému souboru, který automaticky spouštěné položce odpovídá.
Praktické možnosti úprav nabízí záložka Explorer, jejím prostřednictvím totiž můžete upravit rozšíření a nastavení Průzkumníka Windows, přesněji řečeno položek souborových nabídek. Pokud se tak některý program tvrdošíjně drží v nabídce vyvolané klepnutím pravým tlačítkem myši na soubor či složku, lze jej pomocí této záložky deaktivovat. Podobně vám zase záložka Internet Explorer vypíše seznam doplňků tohoto webového prohlížeče, jednotlivé pak snadno vypnete (jedná se především o různé nechtěné nástrojové lišty přidané během instalace dalších aplikací).