Notebook elektřinu vyžaduje, avšak krmit opatrně!

Pěkné, pěkné. Jen bych snad upřesnil, že jinovatka vodivá moc není. Led je poměrně dobrý izolant.

No vesměs, jinovatka je vodní pára => kondenzovaná voda, tzn. že nevodí. Nicméně má spoustu jiných vlastností, které škodí notebooku, když se usadí. Nicméně také, pokud má člověk v notebooku nepořádek (prach apod.), což je dost pravděpodobné, tak může se z nevodivé jinovatky stát pro změnu vodič. Čili, jak píšete v článku, někdy notebook naběhne a někdy se z něho zakouří. Celkově super článek :).

"jinovatka" sa ale oteplovaním roztopí a máme z nej rosu

Zde pluznávámně svůj "překlep". Měl jsem na mysli ne jinovatku, ale orosení po přenosu notebooku do tepla, samozřejmě ... Sypu si popel na hlavu, děkuji za upozornění .

Souhlasím, pěkné, pěkné

Notebooky mají dnes už většinou LED podsvícení, takže vydřží mnohem hrubší zacházení, než zářivky. To jaksi autor při strašení čtenářů zapomněl zmínit...

Toto se týká některých nových notebooků (poslední rok), rozhodně ne všech, a rozhodně ani ne většiny. Je to na výrobu dražší (což se ale může za pár let změnit), takže ani moc nevěřím, že se LED podsvícení dostane do nejlevnějších ntb příliš brzo.

Do roka nebudou existovat jiné notebooky, než s LED podsvícením. Je to jasný trend.

ahoj ja mam jeden s prvych notebookov s LED podsvicenim musim uznat ze to funguje vyborne ale je to drahy spas a ani polovica v sucasnosti predavanych notebookov taky display nema a verim ze este najblizsich 5 rokov nebudu mat vsetky notebooky LED podsvietenie

Mám měsíc starý 10" Acer za 7 tisíc a LED podsvícení má. To mluví snad za vše.

Presne tak, LED podsviceni maji nyni vsechny nove hi-end notebooky, vetsina netbooku a i velke procento low-end notebooku (napr. nedavno ohlaseny nejlevnejsi Acer).
Stara CCFL zarivka brzy vymre a ja budu jen rad, uz se mi rozbyla u dvou notebooku. Pokazde stejne, zacala se na jednom konci prehrivat, nejdriv jen trochu, ale za par dnu uz skoro bublala umela hmota.
Sice se da nahradni zarivka levne koupit, ale vymena je pekna piplacka a velmi lehce se zkazi. Kdyz umre zarivka v zaruce, tak se vymenuje cely display.

Mám na stole dva stejně staré monitory Eizo, stejné typy. Jeden má najeto 9000 hodin, druhý 21000 hodin (za čtyři roky). Ten druhý má znatelně slabší podsvětlení, bílá je šedá, rohy jsou tmavší, po zapnutí se světlo výbojky pár minut chvěje.

Samozřejmě stárne. Je to úplně stejné jako se zářivkou ve stolní lampě. Její "kvality" jsou časem horší, ale každé nové rozssvícení vydá (odhadem) za hodinu nepřerušeného svícení.

Proto nejsou "úsporný zářivky" místo žárovek vhodný na WC, do koupelny, předsíně... prostě tam, kde se často a na krátkou dobu rozsvěcí. V EU seděj vypatlanci nejvypatlanější ze všech vypatlanejch vypatlanců.
Možná že za pár let klasický žárovky nahradí LED světla...

Technická: pokud vím, časté rozsvěcování nedělá dobře ani klasické žárovce. Tím ovšem nechci ani omylem naznačovat, že obhajuju tu zběsilost, co vymýšlejí úředníci EU.

P.S. Pokud si to pamatuju dobře, pak u žárovky jde o to, že při nažhavení se mění tlak syté páry wolframu , jinými slovy wolfram po vychladnutí zpětně kondenzuje. Jenže už nikoli zpátky na žhavícím vlákně, ale na celém vnitřním povrchu žárovky, čili zejména té skleněné baňce... Po nějaké době se vlákno ztenčí natolik, že přehoří.

Tak. Říká se o zářivkách (tedy alespoň o klasických svítidlových), že po zapnutí by měly svítit 2 nebo 3 hodiny, aby dostály 100 % udávané životnosti. Zářivka, která svítí 24 hodin denně může vydržet snad až 130 % životnosti.

"měniče napětí jsou v notebooku takovou malou elektrárnou" Co je to za blabol? Menic napeti je menic napeti a v zadnem pripade se neda prirovnavat k necemu jako elektrarna. Ach jo.

Pěknej článek, něco z toho bylo i v návodu k notebooku, ale věřím, že to moc lidí nečte, ale takový lidi si nepřečtou ani tento článek

Když mám chladící podložku tak to taky nepomůže?

Ono je to totiz presne opacne - elektronika se NEMA vybalovat. Do nevybalene veci vnejsi teplejsi vlhci vzduch nepronika a vlhkost tedy nemuze kondenzovat. Pristroj se ma dostat na teplotu okoli pozvolne uvnitr sveho puvodniho obalu. Takze rada vynada a otevrit prochladly notebook je presne to, co se delat nema.
Kdyz uz musim ihned pracovat - tak notebook zapnout jeste v brasne at se sam prohreje a pak vytahnout.

No nevim, ale rekl bych, ze tomu notasu je uplne jedno kde se ohreje. Tak jako tak, vlhkost se na nem vysrazi vzdycky...

Neni to jedno. Protoze uvnitr te tasky/bedny je suchy studeny vzduch, tak nema co kondenzovat. A vnitrek se drive ohreje nez pres tasku/bednu pronikne vzdusna vlhkost.

Samozřejmě, ideální je velmi pomalá temperace notebooku hezky zabaleného v obalu.

V běžné praxi je ale většinou potřeba na notebooku pracovat co nejrychleji po jeho vybalení z kufru auta. Běžný uživatel by těžko čekal 6 hodin než ho vytáhne zmrzlý z obalu a zapne. Proto je v praxi jako náhradní řešení doporučeno notebook vybalit, nechat vytemperovat při pokojové teplotě a za cca hodinu zapnout. Během té době samozřejmě dojde k jeho orosení, ale tato malá vrstvička vody se postupně odpaří a pak se může pracovat.

Nejhorší řešení je vytáhnout zmrzlý notebook, orosený jej zapnout a doufat jak to dopadne.

Berete mne příliš úzce za slovo, nemohu za každým odstavcem uvádět dalších několik alternativ které mohou nastat, přestože některé z nich budou po fyzikální stránce vždy lepší než moje rady ... snažím se zaměřit na praktické situace běžného uživatele a tyto jsou od ideálních podmínek často dosti vzdáleny.

- Notebook je zařízen primárně na napájení z akumulátoru. Z něho se dělají veškeré potřebné napětí přes DC/DC měniče. Externích 19V je použito jen a pouze na nabíjení akumulátoru, pokud tento není zapojen, tak se napětí z 19V sníží na napětí blízké napětí akumulátoru a toto snížené napětí se přivede rovnou na DC/DC měniče.
- Při úderu blesku se blesk šíří překvapivě hlavně přes ochranný vodič PE. Spousta notebooků má při připojené nabíječce vodič PE galvanicky propojen s GND, tudíž blesk škodí hlavně tady, přes fázi a nulák to má o hodně těžší.
- Napětí v elektrické síti je 230V AC +-10%. Tvrzení o odpoledních 80V je čirá fantasmagorie autora, to se samozřejmě může stát, ale jedná se o zcela výjimečný poruchový stav.
- Tvrzení o nižší výdrži zářivek při menším jasu v podsvětlení displeje je totální nesmysl. Samozřejmě že se dá laboratorně dosáhnout stavu, kdy teplota vlákna klesne na tak nízkou hodnotu, že se radikálně snižuje životnost, ale v je to hluboko pod 80%, tak kolem 5-15%. Při provozních podmínkách v notebooku to nemá vliv.
- Jinovatka na notebooku je další fantasmagorie. Jistě že v laboratoři lze notebook vychladit na tak nízkou teplotu, že se po příchodu do místnosti s +20°C se na něm udělá jinovatka, ale při běžném provozu je to nesmysl, to co na něm kondenzuje je normální kapalná voda.

Ehm, obávám se, že v zářivkách se vlákna moc nenacházejí...

Jinak nevím, co je na tom pravdy, ale regulace podsvícení se prý často provádí přes regulaci blikání podsvětlovací trubice. Nic o tom nevím, a nechápu ani fyziku, co za tím je, takže nedokážu říct, jestli i v tomhle případě klesá napětí, a tedy i životnost... Víte-li o tom někdo něco trochu víc, napište sem prosím, ať se opraví případné autorovy chyby. Jsem líný hledat to na světěhardware.cz, kde se tyhle věci vysvětlovaly.

Ano, regulase jasu zářivkové trubice se řídí frekvencí pulsů vysokého napětí prostřednictvím DC/AC měniče (invertoru).

V zářivkách jsou vlákna. Klasická zářivka má 4kontakty - 2 na jedné straně (propojené vláknem) a 2 na druhé straně (také propojené vláknem). Na jeden kontakt se přivede kontakt z tlumivky, která je napojena na fázi L - přes druhý kontakt (vlákno) to jde na startér a z něj na druhou stranu na třetí kontakt - no a na 4 kontakt se připojí na pracovní vodič N. Po připojení napětí začne startér spínat a rozpínat (bimetal) a na tlumivce se vytvoří vysoké napětí, které zapálí výboj v zářivkové trubici. Tenhle výboj není vidět, proto se v zářivkových trubicích používá luminofor - bílí prášek, který zviditelní tenhle výboj a rtuť pro lepší vodivost plynu.

U výbojek je to velmi podobné - je to jen s tím rozdílem, že celý zapalovací proces řídí jedno elektronicky řízené zařízení-stačí jen 2 kontakty - elektronické zařízení vyšle vysokonapěťový impuls pro zapapálení a po té už jen reguluje napětí v závislosti na proudu, který ovlivňuje svit výbojky.

Je to jen v jednoduchosti, ale snad to pro pochopení stačí.

Díky za vysvětlení. Princip toho opakovaného výboje jsem již znal, ale že jsou alespoň na krajích natažena skutečná vlákna jsem netušil (čekal jsem prostě jen "trčící elektrody").

Nevím, kde jsem se dopustil zmíněného "vymýšlení" . S Vaším příspěvkem zcela souhlasím ... v podstatě jste jinými slovy napsal to co je napsáno v článku a dále jej rozšířil.

S PE vodičem je to bohužel pravda, ale jen tehdy, pokud je notebook zapojen do vadného el. rozvodu. Normální elektrický rozvod má PE vodič zapojen co nejkratší cestou do země a tudy taky vede cesta blesku. Přes notebooku bude mít blesk cestu o poznání delší a těžko se vydá právě tudy, ovšem riziko poškození notebooku naindukovaným napětím tu je vždy. Stále platí co jsem napsal, že nejlepší ochrana je vytáhnout šňůru při bouřce za zásuvky.

Napětí ve špičkách 80V je v napájecích sítích např. Ostravy-Mariánských Hor, kde je psán tento článek, v některých domech bohužel na denním pořádku. Stovky načeno napíchnutých domácností sociálně slabších rodin dělají úředníkům SME vrásky...a dávají vydělat prodejcům UPS.

O zářivkách a jinovatce jsem již nedorozumění výše vysvětlil a zvláště u té jinovatky jsem se omluvil ( nechtěná záměna pojmů : jinovatka ... myšleno "orosení")

Dovolím si zareagovat.
Vyjádřím se pouze k tomu o čem vím, že nebudu tlachat.
-Nedochází k žádnému snižovaní jak popisujete. To by naopak bylo velmi nepraktické. Aku by se musel neustále dobíjet - tot by se projevilo na jeho životnosti. A v případě provozu bez aku by musel být v notebooku jeden měnič navíc, který by zbytečně snižoval účinnost, zvyšoval teplotu uvniř a stál zbytečné peníze. Notebook má všechny měniče stavěny tak aby byly schopny pracovat na napětí jak AKu tak adaptéru. tedy se širokým rozsahem vstupního napětí. Jde jen o to kde je zrovna větší napětí. Pokud tedy pracuji na akumulátor tak si celý notebok jede na např. 10,8V a na vstupu má 0V. Pokud připojím adaptér např 19V celý notebook jede na toto napětí a navíc se spustí měnič nabíjení. Ten dobije aku na 100% a odpojí se. Celé se to vyhodnocuje pomocí velmi jednoduché logiky. U nejlevnějších kousků dokonce pomocí dvou diod.
-při úderu blesku přijde z 99% po ethernetu, z této strany je notebook i mnohem méně chráněn proti přepětí, i když má uvnitř oddělovací transformátory - prostě moc malé vzdálenosti na moc velké napětí
-s bodem o napětí s Váma souhlasím . Nicméně jako provozovatel WIFI vím o značných problémech a poruchách adaptérů v blízkosti domů s eletrickým vytápěním -hold ta regulace tam do sitě pouští bordel, vstupní filtry jsou více namáhány a díky kvalitě dílů a hlavně jejich využití na 150% prostě něco povolit musí - hold nízká cena e projevuje na kvlaitě
-zda se projeví úspora netuším, Spíše záleží na výrobci a kvalitě. Znám monitory kde po 5letech provozu není problém a naopak monitory které tak tak přežijí záruku. Prvotní projev je zbarvení obrazu do růžova. Co vak vím. V notebooku nenaleznete na koncíc zářivky vlákna. Výužívají tam vysoké frekvence která vyvolá reakci plynu i bez žhavení.
-obecně přechody teplo-zima-teplo škodí veškeré elektronice. Notebook má tu nevýhodu, že je v něm neustále akumulátor a část notebooku je neustále v provozu.

Já mám v návodu k notebooku Acer Extenza napsáno, že přebíjení baterie snižuje její životnost. Kdyby se při 100 % automaticky odpojil zdroj, tak by k tomu nemohlo dojít.
Buďto je to závada, nebo to je vlastnost Ntb. Při nabíjení vypnutého ntb kontrolka svítí, i když je nabitý na 100 %.

Jistě j to možné jde o typ a výrobce notebooku. Ve vašem případě je smutné to že pokud ji budete vybíjet a znovu nabíjet klesne vám životnost taky. Prostě s přibývajícím počtem cyklů baterie se zkracuje její životnost.
Momentálně sedím u IBM T43p a mám nastaveno započetí nabíjení v 80% a ukončení v 98%.
A to z důvodu.
1, Pokud jen přechazím kousek od zdroje třeba do 10minut bez adaptéru a pak se znovu připojím dochází k snížení životnosti nesmyslným nabíjením
2, Nenabíjím na 100% - Li-Ion, Li - Pol baterie to nemají rády. Nabíjejí se s omezením proudu i napětí. A z toho výplývá že nabití z 98% na 100% trápíte aku déle než třeba z 80% na 90%
Znám lidi jenž aku z notebooku vytahují - jen pak nechápu naž mají notebook - i když dnešní dobu notebooku s 17" LCD nechápu. Proč notebook když je to nepřenosné monstrum???

Hmm, ale notebook přeci dokáže běžet bez akumulátoru, zapojený jen na napájecí zdroj.

vase znalosti jsou vskutku bidne, snad ale nejhorsi vas blabol je, ze zivotnost podsvetlovaci trubice se zkracuje pri snizeni jasu, pravda je ovsem zcela opacna - pro prodlouzeni zivotnosti CCFL trubic je nanejvys vhodne nepouzivat max. jas.
Odkaz na odbornou studii pojednavajici o technologiich CCFL a LED:
http://www.hedus.com/white-papers/AST%202007-B... ...

Uznávám, že se závislosti životnosti zářivkových trubic na jasu to bude poněkud složitější. Technologii jsem podrobně nestudoval, článek je o praktických empirických zkušenostech servisních techniků. Cílem uvedeného odstavce bylo přimět jednoduchým způsobem uživatele notebooků k používání spíše vyššího jasu zářivek, jelikož při nastavení nižší úrovně jasu (ať už je regulována výší napětí nebo frekvencí DC/AC měniče invertoru) dochází u starších trubic k efektu viditelného problikování a při dalším stárnutí trubic se často trubice ani celá nenastartuje a svítí jen její kraje . Po nastavení vyššího jasu pak i tyto trubice svítí normálně. Bavíme se o noteboocích se stářím několika let. Skutečnost je taková, že se u nových typů notebooků setkáváme s popsaným jevem minimálně - důvodem bude pravděpodobně technologický pokrok ve výrobě trubic. A v neposlední řadě samozřejmě i zde kriticky vyzdvižený přechod na LED technologii u dražších displejů

Dobrý den, je pravda že se baterie více níčí pokud je notebook stále zapojen v elektřině, než kdybych nabil,odpojil,vybil a zase na nabíječku? Mám notebook skoro rok a téměř vždy ho mám celý den v zásuvce.Hrozí mi něco?

Jukni do předchozích dílů, probíralo se to tam v diskuzích celkem do detailu...

Uvítal bych příspěk + siskuzi o programu open offece.org

Regulace jasu mi funguje jak na notebooku tak i na LCD monitoru od 0 do 100%. Není nad LED podsvícení displeje

Jo a ještě bych doplnil důležitou věc která nebyla vůbec zmíněná. LiOn akumulátory nesnášejí mráz. Takže notebook ani mobil, foťák atd.. nenechávejte v prostředí pod 0°C v autě atd..