Nic v našem notebooku nemá pro nás větší cenu než naše data. Vše ostatní lze zakoupit, nahradit, doinstalovat, stáhnout, zkopírovat, vygenerovat, naše data jsou ale produktem naší práce a jsou také tím, proč jsme si notebook zřejmě pořídili. Bez našich dat se notebook nestane méně výkonným a nepřestane plnit svoji funkci. Přijdeme ale o tu část sebe sama, kterou jsme mu svěřili do péče – naše projekty, fotografie, videa našich dětí a dovolených, milostné dopisy, přístupová hesla, oblíbené webové stránky, tisíce e-mailů.
Tedy, abych byl přesný, přijdeme o všechna naše data, která jsme si před jejich ztrátou nezálohovali jinam. O zálohování dat byly již popsány stohy papíru a gigabajty webových stránek, o důležitosti tohoto základního návyku každého uživatele se zde rozepisovat nebudeme, budeme zálohování pokládat za samozřejmost.
Poškození datových nosičů
Podíváme se nyní na způsoby, jimiž lze dosáhnout poškození datových nosičů souvisejících s notebookem. Pokud budeme mluvit v tomto článku o datech, pak budeme mít na mysli jedinečná data vytvořená v programech naší vlastní činností nebo prací někoho jiného.
V noteboocích jsou naše data uložena na paměťových médiích. Těmi jsou nejčastěji pevné disky HDD, ať už klasické rotační HDD nebo statické SSD, které se vůči notebooku jen jako rotační tváří. Dále data ukládáme na rotační disky CD, DVD a Blu-ray, na USB disky (klíčenky), externí HDD, paměťové karty a různá další, spíše exotická média.
Přes velkou škálu paměťových médií, na něž lze ukládat data, se u všech notebooků setkáme s jedním základním médiem, a tím je pevný disk. Na něj primárně ukládáme čerstvě vytvořená nebo jinak získaná data, která jsme většinou ještě nestihli pravidelně zálohovat, a proto pro nás mají tato data velkou cenu. Ostatní zmíněná paměťová média slouží spíše pro sekundární uložení dat, můžeme je tedy považovat za nosiče záloh a nebudeme se jimi z toho důvodu zabývat.
Technologie pevných disků se vyvíjela desítky let. Prakticky od počátku jejich vývoje se neustále zvyšuje kapacita, spolehlivost, hustota dat, rychlost čtení a zápisu, naopak se snižuje cena za jednotku uložené informace, fyzická velikost a reakční doba disků. Co ale zůstává, je princip disku samotného. Pevný disk je navzdory svému názvu soustavou rotačních kruhových tenkých ploten potažených magnetickou vrstvou, které rotují vysokou konstantní rychlostí.
Velmi nízko nad nimi plují na vzduchovém polštáři čtecí/záznamové hlavy, které se při zápisu velmi rychle pohybují a magnetizují jednotlivá místa ploten nebo při čtení tato místa naopak čtou, tj. zjišťují jejich magnetický potenciál. Elektronika pevného disku následně přemění takto zjištěné údaje na soustavu logických jedniček a nul a seřazené je pošle k dalšímu zpracování počítači nebo notebooku. Záměrně jsem popis takto zjednodušil. Pro náš účel jsou důležité tyto údaje:
- Disky rotují vysokou rychlostí
- Rychlost média musí být pro zajištění správné funkce disku konstantní
- Velmi nízko nad nimi se vznášejí hlavy na tenké vrstvě vzduchu vytvořené právě rotací média
- Hlavy se velmi rychle pohybují při přesunu mezi jednotlivými stopami disku
- Hlavy se musí v přesně určený okamžik vždy strefit přesně do cílového místa disku, kde se má provést zápis nebo čtení informace
Z fyzikálních principů vyplývá, že splnění výše uvedených nároků vyžaduje od konstrukce disků určitá omezení:
- K tomu, aby se na jednu osu do výškou omezeného pouzdra disku vešel dostatek kruhových ploten včetně hlav, musejí být datové plotny co nejtenčí
- Pro zajištění velmi rychlého pohybu hlaviček a jejich přesného nasměrování nad cílová místa disku musí být jejich hmotnost co nejnižší, aby se snížila setrvačnost hlaviček. V opačném případě by překonáváním setrvačnosti hlav docházelo ke zpožděním mezi čtením z různých stop.
- K vyvolání efektu plutí hlaviček co nejníže nad datovým médiem na slabém vzduchovém filmu vyvoleném rotací média je nutné, aby ramena hlaviček byla co nejtenčí a kladla tlaku vzduchového polštáře co nejnižší odpor. Jinak by hlavičky musely být od plotny buďto preventivně příliš vzdáleny, nebo by musel být disk vyroben a seřízen s výrobně nákladnou extrémní přesností, kdy by mikrometrová vzdálenost mezi hlavami a disky byla zajištěna pouze mechanicky bez účasti efektu vzduchového polštáře.
Ukázka pevného disku tak, jak vypadá uvnitř, tedy po sejmutí krytu
Z uvedených konstrukčních omezení plyne bohužel jeden zásadní problém. Zařízení postavené na takto mechanicky jemné konstrukci je a musí být velice závislé na zajištění klidného uložení disku v provozním stavu bez jakýchkoli otřesů a pohybů. To se dá lehce zajistit u stolního počítače, je to ovšem poněkud v rozporu s filozofií přenosného notebooku. Zákazník si přece nekupuje notebook proto, aby jej přišrouboval k těžkému stolu, ale naopak od něj očekává mobilitu. Co tedy vlastně nejčastěji disk a data poškodí?
- Jednak to jsou nárazy, kdy dojde vlivem setrvačnosti hlaviček či plotny k překonání odpudivé síly vzduchového polštáře a k zarytí hlavičky do magnetického povrchu plotny s daty – poškodí se hlavička, magnetická vrstva plotny nebo nejčastěji obojí
- Dále může při nárazu dojít k zadrhnutí hlavičky o okraj plotny nebo její parkovací garáž a následně k mechanickému poškození hlavy
- Rychlejší otočení disku během jeho provozu kolem jiné osy než je osa otáčení ploten. Vysoké otáčky ploten a jejich hmota působí jako gyroskop. To znamená, že rotace disků klade silný odpor vůči jakékoli změně polohy. Jestliže tento odpor násilně překonáme a dojde k rychlejšímu naklonění rotační osy, pak na tenké plotny působí velká síla, která se snaží narovnat je do původní polohy. V jejím důsledku může dojít k nepatrnému prohnutí plotny, naruší se souvislost vzduchového polštáře nad plotnou a hlavy spadnou na povrch ploten, kde dojde opět k poškození jako v prvním případě
Jak zajistit, aby se vlk nažral a data zůstala celá?
Jak tedy z toho ven? Výrobci notebooků i disků o problému samozřejmě vědí a celá historie vývoje přenosných počítačů je vlastně protkána bojem výrobců s fyzikou. Postupně tak přišly na svět docela zajímavé technologie, snažící se fyziku tak trochu obelstít. Nejdříve výrobci pevných disků na žádost výrobců notebooků zmenšili samotné disky postupně z 5,25" na 3,5" a pak na 2,5" i menší velikosti. Tak se podařilo na konstrukční možné minimum snížit hmotnost, a tím i setrvačnost hlaviček a jejich vystavovacích ramen, zároveň s tím narůstala zdokonalováním technologií kapacita a rychlost čtení a zápisu dat.
Dále firma Seagate a po ní i další výrobci vyvinuli 2,5" disky se zvýšenou mechanickou odolností – jejich řada disků „G“ se chlubila nezničitelností až do přetížení 100G, což už je docela slušná rána. Prostě disk přežil pád i z několika metrů na pevnou podložku. Mělo to jeden háček – disk musel být v okamžiku pádu zaparkovaný, tj. mít hlavičky schované v garáži disku. Pokud si v okamžiku pádu disk právě něco četl či zapisoval, pak pád samozřejmě nepřežil. Vynález to byl jistě chvályhodný, nicméně fungoval jen tehdy, když byl notebook vypnutý nebo měl to štěstí, že v okamžiku pádu alespoň nepracoval s diskem. Což se ne vždy poštěstilo.
Výrobci přemýšleli dále a přišli na novou myšlenku – udělejme to tak, aby notebook poznal i během práce, že nastal pád, a zaparkoval hlavy dříve, než dopadne na zem.A tak opatřili notebook detektorem pádu – čidlo zaregistrovalo na začátku pádu stav beztíže a ještě před dopadem nařídil disku všeho nechat a zastrčit hlavy rychle do bezpečí garáže. Tam pak přečkaly jak hlavy, tak plotny s daty pád v bezpečí. O tom, jak dopadl zbytek notebooku, neuvažujme. Samozřejmě tato finta dokázala zachránit data spoustě uživatelů.
Problémem však zůstává, že přes všechna tato skvělá opatření občas dochází při provozu notebooku k nárazům, otřesům, prudkým nakloněním a jiným mechanickým vlivům, které vedou k poškození disku i bez předchozího pádu. A tedy notebook ani disk nejsou schopní je předvídat a připravit se na ně zaparkováním hlaviček. Proti nim u rotačních disků bohužel není jiná ochrana než obezřetnost uživatele a zajištění bezpečnosti dat jejich průběžným zálohováním.
Technologie problém vyřešily. Proč se tedy zabývat minulostí?
S ohledem na rychlý nástup nerotačních SSD disků lze předpokládat, že snaha výrobců o další vývoj bezpečnostních technologií bude polevovat a že lze těžko očekávat další budoucí ošetření náchylnosti rotačních disků k poškozením na úrovni hardwaru. Veškerá prevence proti uvedeným vlivům tedy zůstane na uživatelích notebooků.
Přestože u nejnovějších notebooků se dnes lze setkat s moderními SSD disky, v nichž nic nerotuje, a tedy se jich uvedená nebezpečí netýkají, je tato technologie zatím stále v počátcích. Většina majitelů notebooků o discích SSD sice výhledově uvažuje, ale nepoměrně výhodnější cena uloženého megabajtu, rychlejší přístup k datům, mnohonásobně vyšší kapacity klasických rotačních HDD oproti SSD diskům stále zvýhodňují při výběru zákazníka klasiku před perspektivní budoucností. Proto k dnešnímu dni považuji tento článek stále za aktuální a pro většinu běžných majitelů notebooků za užitečný.
Ukázka jednoho z SSD disků, které jsou odolnější vůči mechanickým poškozením
Na co si dát pozor, nechceme-li poslat disk i s daty na odpočinek
Výčet nebezpečných situací, vedoucích k poškození rotačních disků a ztrátě dat, lze odhadnout z principů vysvětlených výše. Kromě pádů notebooků jsou to nejrůznější nárazy notebooků za provozu a prudší změny jejich polohy. Prevence a zásadní pravidla, jak ochránit notebook před poškozením disku, tedy jsou:
- Notebook za provozu musí ležet na pevné podložce, s níž se nehýbe a na níž nehrozí otřesy.
- Notebook považujeme za přenosný jen ve stavu vypnutém či uspaném.
Kdykoli potřebujeme notebook přenést z jednoho místa na jiné, pak určitě nedoporučuji provádět to uprostřed rozdělané práce. I malé klepnutí při položení notebooku nebo síly působící na disk při náhlé změně jeho polohy mohou disk poškodit.Potřebujeme-li praštit vzteky do stolu, pak nejprve náš notebook ukázněně vypneme či uspíme. Praštíme vzteky do stolu, uvedeme notebook do pracovního režimu a pokračujeme v práci. Docela dobrý trénink sebeovládání. Možná nás už v první fázi při čekání na „rychlé“ vypínání Windows vztek přejde a druhou fázi zcela vypustíme … notebook bude ušetřen, neurolog nás nepochválí.
Když instalujeme Windows a potřebujeme zadat licenční číslo ze štítku nalepeného na spodní straně notebooku, pak náhlé otočení notebooku za účelem jeho opsání může znamenat, že Windows již nedoinstalujeme. Číslo si tedy raději opíšeme předem na papír a pak teprve notebook zapneme a začneme s instalací.
Notebook přímo láká k ukrácení nudné cesty vlakem, autem či autobusem. Myslete na fyziku už před nástupem k dlouhé cestě, a raději si tedy s ohledem na data kupte na cestu časopis a notebook nechejte vypnutý v bezpečí brašny. Práce s notebookem položeným na kolenou v přírodě u vody je určitě příjemnější než v dusnu kanceláře. Náhlé štípnutí komára a váš úlek vás ale může připravit nejen o data a harddisk. O následcích náhlého prudkého zaklopení víka notebooku na konci práce jsme již psali a váš disk se na něj těžko připraví včasným zaparkováním hlaviček.
Co když prevence nepomůže a o data přijdeme?
Přes všechna výše uvedená opatření se vám může stát, že o data náhle přijdete. Jak poznáte, že vaše data jsou v nebezpečí?
- Notebook začíná zničehonic tuhnout a několikrát denně jej musíte restartovat.
- Z notebooku se ozývají podivné zvuky, které jste dříve neslyšeli (cvakání, bouchání apod.).
- Máte pocit, že pevný disk vykonává slyšitelně spoustu práce, aniž by tomu odpovídala rychlost práce počítače.
- Nemůžete otevřít některé dokumenty nebo jsou po otevření nečitelné.
- Soubory nelze zkopírovat nebo smazat.
- Vaše uložené fotky obsahují chyby a kazy, kterých jste si dříve nevšimli.
- Nemůžete se vůbec dostat k datům na HDD, CD, DVD, USB, flash paměti.
- Notebook vůbec nenastartuje (často s hlášením „Missing operating system“, „System Disk Error“ apod.).
- Objevují se podivná hlášení o nedostupnosti dat, data read-error, disk write-error apod.
- Smazali jste si omylem data nebo je přepsali jinými soubory.
Co musíte v takovém případě udělat?
- Zachovejte klid – neuděláte-li chybu, o vaše data nepřijdete.
- Notebook ihned vypněte a již znovu nezapínejte.
- Navštivte webové stránky záchrana dat a obnova dat a řiďte se pokyny zde uvedenými.
Ve všech uvedených případech platí následující základní předpoklady úspěšné obnovy dat:
- Ihned po zjištění hardwarového poškození dat odpojte notebook od napájení a již jej dále nespouštějte.
- Doporučujeme v případě zjištění ztráty dat neodcházet z operačního systému standardním způsobem (přes tlačítko START), ale notebook prostě okamžitě odpojit – odpojením zdroje a vytažením baterie z notebooku.
- Pozor – nezavírejte před odpojením notebooku od napájení displej/víko – notebook by se snažil uložit rozpracované úlohy na disk a korektně vypnout, což bude mít za následek přepsání dat a pak se bude obnova dat vyžadovat mnohem těžší práci).
- Nespouštějte žádný program pro manipulaci s diskem (ScanDisk, Chkdsk, Partition Magic, Acronis Disk Manager ap.)
- Neinstalujte na disk žádný operační systém ani jiný software.
- Neotevírejte disk, neměňte jeho desku elektroniky za jinou, ani kdybyste byli přesvědčení, že je stejná jako ta na vadném disku (již pouhá jiná výrobní série napohled stejného typu disku je obvykle známkou zcela odlišné struktury ukládání dat na disku a připojením disku k jiné elektronice způsobíte v datech chaos, který pak již nedá do původního stavu ani odborník s profesionální výbavou)
- A samozřejmě hlavní zásada – neudělat chybu, neexperimentovat, nic se nesnažit obnovit svépomocí, nepouštět na disk žádný program pro manipulaci s diskem, i kdyby o něm autor tvrdil, že s jeho pomocí zvládne obnovu dat i vaše babička.
- Nevěřte „zaručeným postupům“ jak dostat data z disku ven – každý neúspěšný pokus je dalším hřebíkem do rakve vašich dat.
- Při odesílání disku k záchraně dat dejte pozor, v jakém obalu zařízení odesíláte – doporučuji zabalit disk nejprve do obyčejného alobalu (zamezí nebezpečným elektrostatickým výbojům) a pak do krabice vypolstrované měkkým materiálem (dostatečná vrstva molitanu, vaty, zmačkaného papíru apod.).
- Vyplnit objednávku služby záchrana dat a obnova dat a řídit se dále pokyny, které obdržíte e-mailem.
Přeji vám, abyste službu záchrany a obnovy dat nemuseli nikdy využít. Příští díl věnujeme tomu, co dělat, když už k poškození notebooku dojde. Můžete se sami rozhodnout, které opravy zvládnete a jaké svěříte do rukou odborného servisu.
Odkazy na další díly:
1. Jak správně vybrat moderní notebook
2. Hrubé lidské síle ani notebook neodolá
3. Notebooky vodu nerady, alkohol jim nevadí
4. Vaříme s notebookem: Co dokáže udělat teplo
5. Notebook elektřinu vyžaduje, avšak krmit opatrně!
6. Software: Duše notebooku, a jeho zlí duchové
7. Fotky, filmy, dokumenty: Jak přijít o to nejcennější
8. Co dělat, když už k poškození notebooku dojde
9. Co závadou notebooku není, a přesto bývá uživateli reklamováno
10. Perličky z technikovy praxe – vynalézavost uživatelů notebooků nezná mezí
Seriál pro vás připravil Aleš Jakimov, ředitel společnosti ABAX servisní centrum, poskytující celoplošně servis notebooků.
Se servisem notebooků má autor osobní zkušenosti – 5 let působil jako technik, jehož rukama prošlo cca 6 000 notebooků s nejrůznějšími závadami, nyní již 14 let řídí servisní společnost poskytující cca 10 000 servisních oprav ročně pro klienty v celé ČR. Více na http://www.abax.cz/.