Pomiňme nyní příčiny fyzického poškození notebooku spíše psychického rázu, jako je rozmlácení přístroje vámi samotnými poté, co se antivirový program rozhodne při psaní 49. strany diplomové práce aktualizovat virovou databázi s restartem nakonec… Zaměříme se spíše na příčiny, které mohou potkat i chladnokrevně klidného uživatele, jenž i třetí zatuhnutí systému během dopoledne vezme s úsměvem a bude ho brát jako šanci napsat počtvrté stejný dopis o něco lépe, poučen z chyb předchozích pokusů. Prostě bavme se o nás, normálních uživatelích a možných mechanických poškozeních notebooku.
Nárazy a pády
Mezi nejčastější příčiny poškození u notebooků vůbec patří nárazy a pády. Notebook je poměrně křehké zařízení a snad s výjimkou vojenských a outdoorových speciálních modelů nemají rády prudký pohyb. Nárazy se jim pak už vyloženě nelíbí. Dávají to jednoznačně najevo prasklými plasty, pavouky na rozbitých displejích a utrženými šrouby. Výjimkou nebývají ani prasklé spoje na základních deskách elektroniky.
Převedeme-li tyto způsobené škody na účetní měřítka, pak se může jednat o poškození, jejichž oprava může v lepším případě stát stovky korun, spíše ale tisíce, a v nejhorších případech se dokonce nemusí vyplatit vůbec (pokud dojde například k poškození displeje i základní desky zároveň). Útěchou vám pak může být snad jen povinnost prodejce při nákupu nového notebooku starý stroj zdarma odebrat a pohřebné pak jde k jeho tíži.
Podobným poškozením lze předcházet jen tak, že omezíte okruh míst, kde notebook používáte, jen na pevné stoly a pracovní plochy. Už když notebook připravujete k práci, dobře si rozmyslete, kudy povedete napájecí kabel, abyste o něj nezakopli, až se půjdete napít. Notebook přenášejte bez brašny jen na nezbytně nutnou vzdálenost a vždy až tehdy, když od něj odpojíte všechny připojené periférie a zdroj.
Z vlastní zkušenosti doporučuji raději před odnesením notebooku nejprve notebook vypnout, zavřít, nadzvednout a ještě jednou se dobře přesvědčit, zda je od všech kabelů osvobozen. Už se vícekrát stalo, že jsem byl přesvědčen o odpojení všeho příslušenství a pak se málem přerazil o myš, která se mi náhle zapletla mezi nohama. Zapomenutí jednoho kablíku může mít při nechtěném vytržení za následek utržený LAN konektor na kabelu za 10 Kč, ale také třeba zlomenou základní desku za 15 000 Kč.
Poškození displeje
Dalším poměrně častým způsobem poškození displeje je jeho prudké zavření – klap a jde se. Zvláště, když uživatel na klávesnici zapomněl prstýnek, který mu vadil při psaní. I když je třeba zlatý a svatební, možná nestál tolik jako právě křupnutý LCD panel. Opět zde platí jednoduché pravidlo – zavírat víko s citem a nenechávat nic na ploše kolem klávesnice.
A když už jsme u zavírání displeje, možná si mnozí všimli, že se na něm po čase objevují podivné škrábance, ačkoli si nejste vědomí nějakého drásání monitoru z naší strany. To se otlačily na displej klávesy a touchpad pod klávesnicí. Pomůže vkládání tenké pěnové nebo vlněné podložky mezi displej a klávesnici. Pokud jste ji už nevyhodili, zcela určitě to byla první věc, která z notebooku letěla ven poté, co jste jej nový poprvé po zakoupení otevřeli. Dávají je tam výrobci a vědí proč. A jestli už ji nemáte, stačí ustřižený pruh z role papírových ubrousků používaných v kuchyni.
Ale zde opět pozor – vždy když chystáte notebook k práci a podložku dáváte bokem, dejte ji na místo, kde se na ni nepřichytí drobky a nečistoty, jinak byste si pak jejich přivřením mezi displej a notebook pomohli spíše k opačnému efektu, než jste zamýšleli.
Stejně tak si před zavřením víka s displejem zkontrolujte, zda podložka nepřikrývá škvíry, kam zapadají zámky displeje. Jejich zlomení sice funkčnost notebooku neohrozí, ale činí jej pak více zranitelným v zavřeném stavu, nehledě na újmu designovou.
Může mít notebook revma?
U zavírání a otevírání víka displeje ještě chvíli zůstaneme. Klouby, v nichž se víko otáčí, jsou zřejmě nejvíce mechanicky namáhaným místem notebooku hned po klávesnici. A jako takové bývají také poměrně náchylné k mechanickému opotřebování. Po čase u mnoha modelů dochází k vytlačení maziva z kluzných ploch kloubů (kuličková ložiska v nich nehledejme). To má za následek zvyšující se tuhost kloubů – projevuje se těžknoucím chodem kloubu, kdy máte pocit, že v něm praská, chod kloubu je jako by trhaný a klade mnohem vyšší odpor, než když byl notebook nový.
Zvyšuje se síla přenášená na plastové obložení kloubu, a protože plast je méně odolný než kovový kloub, začne po čase praskat. Zpočátku se nemusí taková prasklina objevit na viditelných plochách víka, projeví se ale jinak. Při pohybu víka cítíte vůli, kdy se displej v jedné poloze jaksi volně houpe, než začne klást silný odpor. To už je jasná známka rozlámaných obložení kloubů a notebook by měl neprodleně navštívit servis, kde vymění jak klouby, tak i plasty víka displeje, jehož součástí je výlisek obložení kloubů. Nemusí se jednat o levnou opravu – součet ceny plastů a kloubů displeje může být i 2 500 Kč.
Jestliže ale nad takovou závadou mávnete rukou a necháte ji bez povšimnutí, moc neušetříte. Mezi tělem notebooku a displejem neexistuje jiná styčná plocha, než je průměr kloubů displeje a jeho obložení. A protože displej je potřeba nejen mechanicky udržet na těle notebooku, ale také k němu z notebooku přivést napětí a data, mezi oběma částmi vede tlustý svazek vodičů. Tento svazek prochází právě úzkým hrdlem uvnitř kloubu displeje. Dojde-li k mechanickému rozlámání plastového obložení kloubů, jak jsem nyní popsal, pak zde vznikne těsné místo plné ostrých hran plastových úlomků, které trhají při každém pohybu víkem svazek vodičů vedoucích mezi deskou a displejem. Nebude trvat dlouho a dojde k prodření tenké izolace jednotlivých drátků a tyto drátky se vyzkratují mezi sebou navzájem i s kovem pantů.
Prasklý plast u pantu LCD
Kdo je malinko zběhlý v elektronice, určitě si spočítá, co bude následovat. Stačí jedna jiskra mezi vodiči, jeden krátký spoj a můžete šetřit na nový displej nebo základní desku. A k ceně 2 500 Kč za plasty a klouby si pak připočíst nějakých pět a více tisíc korun za vyhořelou komponentu. Náš servis notebooků by v takovém případě pravděpodobně zvládl opravu základní desky výměnou poškozeného grafického čipu za cca 3 500 Kč, většina servisů včetně autorizovaných by ovšem nediskutovala o jiné variantě než je standardní výměna celé základní desky, takže raději počítejte s cenou vyšší.
Stejné pravidlo pak platí, pokud objevíte prasklinku na zadní straně plastu víka nebo plastové krytce kloubu, která se rozevírá při zavírání víka. Zpočátku se jedná o drobnou kosmetickou vadu, která uživatele notebooku nijak neomezuje. Zanedbání včasné výměny plastu však bude mít stejné následky, jako byly popsány výše – opět praskliny v obložení kloubu, prodřená izolace vodičů k LCD a později poškozený displej nebo základní deska. Případně se tímto poškozením plastů může přenášet páka ohybu z kloubů na samotný panel displeje a tento opakovaným namáháním v ohybu v blízkosti kloubu nalomíte s fatálními následky pro LCD.
Jak si zahrát na klávesy
Na mechanické poškození je velmi citlivý další namáhaný díl notebooku, kterým je klávesnice. Ať už jste horníci nebo vyškolené sekretářky, do kláves notebooku bušíte trvale a nijak je nešetříte. Klávesnice notebooku je vesměs několikavrstvý sendvič tenkých fólií s pokovenými vodivými cestami, kde stiskem klávesy dojde ke zmáčknutí jedné vrstvy a jejímu přitlačení na druhou. Tím je v matici vodivých cest sepnut kontakt a elektronika společně se softwarem notebooku se postará o vygenerování odpovídajícího znaku na displeji. Je až s podivem, kolik takových zmáčknutí membrány klávesnic vydrží.
Ale tak dlouho se chodí pro vodu, až se membrána jednou promáčkne. Prostě jednoho dne se už kontakt při stisku klávesy nesepne nebo naopak po uvolnění nerozpojí – a přišli jste o klávesnici. Jestliže máte smůlu a koupili jste si model notebooku určený pro Ameriku, tak společně s letenkou se vejdete na nějakých 80 % ceny notebooku. V ostatních případech si připravíte několik stokorun, notebook servis klávesnici vyměníte a jedete dál.
Přejete-li si tuto šťastnou událost u notebooku co nejvíce oddálit, pak se snažte do kláves bušit opravdu s citem (neplést si notebook s mechanickým psacím strojem), na klávesnici nesvačit a nezalévat ji kávou ani jinými nápoji. Pro ty, kteří chtějí mít jednu klávesnici na věčné časy, mám fintu – ke každému notebooku se dá připojit externí klávesnice (port PS/2 nebo USB) za 100 až 200 Kč a v práci pak můžete vesele bušit do exterky hlava nehlava. Notebooku to vadit nebude, vám se bude určitě na velké klávesnici lépe psát a tu notebookovou membránovku necháte odpočívat na chvíle, kdy velké klávesy nemáte v terénu s sebou. A navíc si na exterce můžete svačit a slintat dle libosti, tolik škody jako na notebooku na ní zase nenaděláte.
A přece se točí. Ale co když ne?
Zvláštní kapitolou mechanických závad jsou vady datových mechanik. Tady už jde o hodně – vaše data mohou mít několikanásobně větší hodnotu než notebook sám. Vadný notebook můžete oplakat a jít si koupit nový. Svoje data, o která jste přišli, ale nekoupíte. Leda byste využili službu obnova dat na tuto činnost profesionálně zaměřených firem. Ale o tom podrobně až v budoucím díle tohoto seriálu, jelikož se jedná o poměrně obsáhlé téma. Dvě mechanické závady související s daty ale ještě zmíníme. Jedná se o poškození optické mechaniky – tedy té škvíry v boku notebooku či stojánku na kafe, co vyjíždí z notebooku a chce vložit duhový disk.
Občas se stane, že do mechaniky vložíte disk, který není zcela v pořádku. Má výrobní vadu, někde ho kousek chybí nebo přebývá, prostě není vyvážený anebo nesedí na unašeči tak, jak sedět má. Jelikož je rychlost rotace poměrně vysoká (například u 52rychlostní mechaniky je to přes 10 000 ot./min), nevyvážený disk dokáže mechanika doslova rozervat na trsátka.
Nechejte ztracená data ztracenými (ta už by v tomto stavu poskládala maximálně kriminální policie placená státním rozpočtem) a snažte se zachránit mechaniku. Jestliže po stisku tlačítka šuplík vyjede, vysypete trsátka, mechaniku vyčistíte a je hotovo. Velmi pravděpodobně ale rozsypaný disk šuplík jen tak ven nepustí.
Musíte si tedy pomoci, samozřejmě tak, abyste s trsátky nemuseli vysypat i kousky mechaniky. První, co zkuste, je aktivace „nouzového východu“. Prostě do malé dírky, která je na čele každé šuplíkové mechaniky, opatrně zastrčíte rovný drát (osvědčila se jehla nebo narovnaný drát kancelářské sponky), mírně do něj zatlačíte a šuplík mechaniky by měl vyjet ven. Dále pokračujte vysypáním trsátek, nezapomeňte také důkladně prohlédnout a vyčistit prostor vnitřku mechaniky – i malý kousek plastu nebo pokoveného povlaku disku zapomenutý v mechanice ji může znefunkčnit či trvale poškodit.
Jestliže jste došli až sem a zbytky disku máte stále uvnitř, tak je to pro vás konečná. Jakékoli další pokusy vyprostit disk z mechaniky jsou už zahráváním si s osudem notebooku. Takový notebook patří do kvalifikované opravny. Opravna notebooků provede jeho odbornou demontáž, vytažení zbytků disku, vyčištění, montáž a kontrolu datové mechaniky bez nebezpečí jejího poškození – případně pokud již je mechanika nenávratně poškozená, provede výměnu datové mechaniky notebooku za novou odpovídajícího typu, a to s náklady kolem 1 000 až 2 000 Kč .
Nejdůležitější částí optické mechaniky je laser. Ten se nachází na malém vozíčku viditelném v dráze pod diskem a poznáte jej podle zaostřovací čočky. To jsou brýle pro laser a tyto se občas zanesou prachem nebo jinak zašpiní. Pak má laser problém se čtením, jak už to tak s brýlemi chodí. Tuto čočku byste měli občas (ale jen občas, když nechce číst jinak čitelné disky) vyčistit. Nejlépe se k tomuto účelu hodí vatové „šulky do uší“. Šulku namočíte do čistého lihu nebo isopropylenu a jemně přejedete vatou čočku krouživým pohybem. Netlačit – čočka vám trochu uhne, ale to je normální, avšak pokud ji přitlačíme silou až na doraz, pak už konáte její posmrtnou očistu. Pakliže jste čistili s citem, máte mechaniku jako novou a můžete vložit (rovněž vyčištěný) optický disk.
Určitě jste si všimli, že jsem celou dobu psal o záchraně šuplíkové mechaniky. Jestliže jste koupili notebook se slušivou štěrbinovou mechanikou a setkáte se s některým z výše uvedených problémů, pak máte smůlu. Z té vám žádný šuplík nevyjede, a pokud mechanika disk dobrovolně nevydá anebo nečte, nezbude vám než pokračovat odstavcem o opravně notebooků. Vše důležité je dobře schované uvnitř notebooku a tam je uživatelům přístup zapovězen anebo je na vlastní nebezpečí, nedají-li si říci.
S jakými úrazy notebooků a jejich příčinami jste se již setkali vy? Podělte se o své zkušenosti s ostatními v diskuzi pod článkem.
Odkazy na další díly :
1. Jak správně vybrat moderní notebook
2. Hrubé lidské síle ani notebook neodolá
3. Notebooky vodu nerady, alkohol jim nevadí
4. Vaříme s notebookem
5. Elektřinu notebook potřebuje, ale s opatrností
6. Software, duše notebooku, a jeho zlí duchové
7. Data, data, data. Jak přijít o to nejcennější
8. Co dělat, když už k poškození notebooku dojde
9. Co závadou notebooku není, a přesto bývá uživateli reklamováno
10. Perličky z technikovy praxe – vynalézavost uživatelů notebooků nezná mezí
Seriál pro vás připravil Aleš Jakimov, ředitel společnosti ABAX servisní centrum, poskytující celoplošně servis notebooků.
Se servisem notebooků má autor osobní zkušenosti – 5 let působil jako technik, jehož rukama prošlo cca 6 000 notebooků s nejrůznějšími závadami, nyní již 14 let řídí servisní společnost poskytující cca 10 000 servisních oprav ročně pro klienty v celé ČR. Více na http://www.abax.cz/.