Během navazování šifrovaného spojení vám vzdálený server zpravidla nabídne svůj vlastní certifikát, jehož prostřednictvím si můžete ověřit, zda je cílový počítač skutečně tím, s nímž hodláte komunikovat. Prohlížeč Internet Explorer dále podporuje základní práci s certifikáty, odpovídající dialogové okno otevřete následováním voleb Nástroje | Možnosti Internetu | Obsah | Certifikáty.
Také můžete přenášet certifikáty mezi počítači, a tak nezávisle využívat služby, které vyžadují autentizaci jejich prostřednictvím. Certifikáty obsahují důležité informace, které vám prozradí údaje o jejich vystaviteli, účelu, datu expirace a mnoho dalšího. Díky tomu máte možnost rychle se zorientovat, stačí v původním dialogovém okně Certifikáty v možnostech nastavení Internet Exploreru zvolit některý z nich a stisknout tlačítko Zobrazit.
Na záložce Podrobnosti nyní již zjistíte například číslo verze certifikátu (pole Verze), které však často slouží pouze pro vnitřní historické odlišení jednotlivých variant, které mohou definovat různá pole. Stejně tak nepříliš podstatné z pohledu koncového uživatele je hodnota Sériové číslo, tedy identifikátor daného certifikátu. Jedná se o jednoznačné určení, takže nemohou existovat dva různé certifikáty se stejným sériovým číslem.
Podrobnosti o aktuálně vybraném certifikátu
Mnohem důležitější je položka Vystavitel, které byste měli věnovat zvýšenou pozornost. Dočtete se zde totiž o tom, která společnost certifikát vydala, jaké je její označení, kde se nachází a případně další podrobné údaje. Jakmile si nejste jisti důvěryhodností těchto informací, neměli byste certifikát akceptovat.
Podobně i v případě Platnost od, do (hraniční data platnosti certifikátu), pokud aktuální datum vybočuje z takto stanovených linií, certifikát pro vás není důvěryhodný a neměli byste jej akceptovat. Konečně v poli Předmět najdete, pro koho nebo co byl certifikát vydán. Při přístupu na webový server se zde zpravidla objevuje například webová adresa či odpovídající majitel.