29.  8.  2009    Časopis Jak na počítač  |  Internet  |  Ostatní

Roman Strejček: OSA je důležitá i pro uživatele

Autor: Doporučit článek  |  vytisknout vytisknout  |  textová verze  |  velikost písma ++++++

Nezisková organizace, přes jejíž účty vloni „protekla‟ téměř miliarda korun. Terč diskutérů i široké veřejnosti. Ochránce autorů ve válce s piráty. To je OSA, Ochranný svaz autorský.

„Tak nám zavřeli pirátskou zátoku,‟ řekla posluhovačka panu Švejkovi.
„Kterou zátoku, paní Müllerová?‟ otázal se Švejk, „tu v Braníku, v Hodkovičkách nebo ve Žlutých lázních?‟
„Pirate Bay, tu na internetu. Švédové ji zavřeli.‟
„Já to říkám pořád, Švédům se zkrátka nedá věřit, a stejně za to může OSA, ty můžou za všechno, víme?‟
Za co všechno může OSA – Ochranný svaz autorský, jsme se zeptali Ing. Romana Strejčka, předsedy představenstva OSA.

Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, zkráceně OSA, je organizací, která ze zákona spravuje majetková práva autorů hudby, textařů a jejich dědiců. Kolik nositelů práv vlastně zastupujete?
Pro zjednodušení můžeme říct, že OSA zastupuje skladatele a textaře. Prostřednictvím smluv napřímo je zastupovaných zhruba šest tisíc a prostřednictvím sítě smluv se zahraničními kolektivními správci pak zastupujeme až milion autorů.foto_Roman Strejček.jpg

Onou spoluprací se zahraničními kolektivními správci myslíte například francouzskou obdobu OSA?
Přesně tak. Ochranný svaz autorský nezastupuje pouze český repertoár, ale skutečně celosvětový repertoár, včetně například autorského týmu Black Eyed Peas, Micka Jaggera, Prince a Pink Floyd.

K jednomu takovému zajímavému jménu se ještě dostaneme. Zajímalo by mě ale, zda to funguje i obráceně?
Samozřejmě, smlouvy jsou reciproční. Český repertoár je stejným způsobem zastupován v zahraničí.

Jakým způsobem se mohu stát zastupovaným?
V podstatě je to velmi jednoduché. Pokud jste skladatel nebo textař, stačí navštívit naše webové stránky, kde najdete přihlášku k zastupování, případně přijdete osobně. Máme velmi mladý kolektiv, který se o vás velmi zdvořile a laskavě postará, sepíše s vámi smlouvu o zastupování a od tohoto data jste námi zastupovaný.

Podmínkou toho zastoupení je tedy ona smlouva, nebo se stávám zastupovaným automaticky, například že jsem hudbu složil?
Ne, proto abyste se stal zastupovaným OSA, musíte s námi uzavřít smlouvu o zastupování. Jiná situace je například u vysílání. V něm jsou autoři zastupováni ze zákona, to znamená, že i když nejsou přímo zastupováni prostřednictvím smlouvy o zastupování, mají ze zákona nárok, aby dostali autorskou odměnu od OSA, za užití jejich díla při vysílání.

Podléhá zastupování nějakému procesu schvalování? Pokud ano, jak tento proces v jednoduchosti vypadá?
Ne. Jedinou podmínkou k dnešnímu dni je, abyste měl nějaké složené dílo a aby bylo už někde zveřejněné. Aktuálně pracujeme na tom, aby i podmínka zveřejnění díla byla odstraněna, to znamená, aby autor, který chce být zastupován OSA, mohl být zastupován ještě před tím, než se jeho dílo někde zveřejní.

Existuje pro tyto případy nějaký mechanismus, jakým vy ověřujete, že jsem skutečně autorem nebo že jsem majitelem práv k danému dílu?
Tím, že se autor nechá zastupovat, a také tím, že poté vyplňuje ohlášku svého díla, autor prohlašuje, že je dílo jeho. V momentě, kdy by chtěl například podvrhnout cizí dílo, se samozřejmě jedná o plagiátorství a v takovém případě jsou porušována osobnostní práva původního autora.

Jestli tomu dobře rozumím, jedná se tedy o jakousi formu čestného prohlášení, že je ohlašované dílo skutečně moje?
Ano v podstatě ano. Odpovědnost je vždy na autorovi samotném.

Kromě zastupovaným se mohu stát i členem OSA. Podle stanov OSA jsou pro členství jasně dané podmínky. Zastupovaným musím být nejméně 5 let a výše vyplacených odměn musí být nejméně 60 000 Kč v uplynulých 4 letech. Jaký je v kostce rozdíl mezi zastupovaným a členem OSA?
Základní rozdíl je v řízení nebo spíše v možnostech zasáhnout do řízení společnosti. Pokud se stanete členem OSA, můžete přijít na valnou hromadu svazu, který je nejvyšším orgánem OSA. Ten dnes čítá zhruba 600 členů. Tento orgán volí dozorčí radu, která je jakýmsi rozhodným orgánem, který dohlíží na chod managmentu, to znamená představenstva, které je jednatelem společnosti. Valné shromáždění rozhoduje o podobě rozúčtovacího řádu, tj. způsobu a frekvenci rozúčtování autorských odměn, o podobě stanov a dalších interních předpisů.Dá se říct, že členové jsou v pozici „akcionářů společnosti“.

Autorské odměny, které vyplácíte, získávají zastupovaní i členové OSA?
Autorské odměny, které inkasujeme z užití autorských děl ve vysílání, na internetu a podobně, rozúčtováváme podle zcela transparentního klíče těm, kterým ty odměny náleží.

Bez ohledu na to, do které kategorie patří?
Bez ohledu na to, do které kategorie patří. Zastupování nebo členství nemá vliv na to, jestli dostanete víc nebo méně autorských odměn. Zde musíme a také zachováváme zcela rovný přístup.

Když jde o peníze

V loňském roce jste vybrali více než 813 milionů korun (813 156 000 Kč). To jsou obrovité peníze, musím říct, že mě ta částka úplně zaskočila.
Obrovité peníze jsou to na první pohled. Když je ale rozdělíte mezi milion autorů, které zastupujeme, dostanete se k částce, za kterou by mnozí lidé nebyli ochotni ani vstát z postele.

Tomu bych i věřil. Mě by ale zajímala jiná věc, pokud to není tajné, kolik má OSA momentálně zaměstnanců? Jak velká je to firma?
OSA má v tuto chvíli 190 zaměstnanců, s tím, že zhruba 50 zaměstnanců jsou obchodní regionální zástupci. Ti jsou onou kontaktní osobou, která jezdí do hospod, do barů nebo restaurací a v případě, že provozovatel užívá hudební díla, snaží se s ním uzavřít licenční smlouvu o jejich užití. Máme v tuto chvíli sedm poboček a působíme v Praze, Brně, Ostravě, Karlových Varech, Havlíčkově Brodě, Českých Budějovicích, Hradci Králové a v Ústí nad Labem.

Podle informací z veřejné zprávy o hospodaření OSA jste z vybraných 813 milionů, rozdělili na autorských odměnách téměř 550 mil Kč (549 188 000 Kč; pozn. autora). Rozdíl vybrané částky a vyplacených odměn je režie OSA?

To je takový, řekněme optický klam. Režie je dána náklady a ty náklady byly, pokud se nemýlím, 129 milionů (129 581 000 Kč; pozn. autora). Vybraných 813 milionů je včetně inkasovaných finančních prostředků i pro další kolektivní správce, pro které ze zákona vybíráme. Do této kategorie spadají například velmi diskutované náhradní odměny. Navíc se spolu s dalšími kolektivními správci snažíme o jakýsi integrační proces, neboť si uvědomujeme, že uživatelé by se mohli cítit otráveni, pokud by je kontaktovalo všech pět kolektivních správců. Snažili jsme se proto dohodnout s co největším počtem kolektivních správců, aby nás pověřili výběrem. Autorské odměny některých správců proto vybíráme my a následně jim je předáváme. Toto se nám podařilo například s kolektivním správcem DILIA, zastupující práva literátů, režisérů, scénáristů, a s kolektivním správcem OOA-S, zastupující práva kameramanů, střihačů, kostýmních výtvarníků anebo fotografů.

Stále to ale nevychází...
Ano, abych se vrátil k vaší otázce, část peněz z vybraných odměn tedy náleží ostatním správcům. Po odečtení nákladů firmy (129 581 000 Kč; pozn. autora), vyplacených odměn autorům (549 188 000 Kč; pozn. autora), a odměn pro jiné správce (73 478 000 Kč; pozn. autora), je výsledkem stále poměrně velká část nevyplacených odměn (60 909 000 Kč; pozn. autora). Tento rozdíl je dán tím, že některé nároky nemůžeme stihnout vyplatit ve sledovaném období. Inkaso je bráno za kalendářní rok, tedy leden 2008 až prosinec 2008, a odměny vyplácíme na základě podkladů od uživatelů. Za díla, která byla užita v prosinci, nebo v listopadu dostáváme podklady třeba v lednu následujícího roku. Znamená to tedy, že tento rozdíl představují finanční prostředky, které zbývá vyplatit. Za užití díla např. z prosince 2008 odměny vyplácíme v pololetí roku 2009.

Oněch vyplacených 550 milionů tedy neobsahuje odměny vybírané pro jiné kolektivní správce?
Ne, 550 milionů je částka, kterou OSA vyplatil svým nositelům práv včetně výplat do zahraničí v rámci recipročních smluv. Rád bych k obecnému fungování OSA dodal, že přestože je pozice kolektivního správce veřejností v mnoha aspektech často zpochybňována, domnívám se, že z pohledu uživatele je velmi důležitá. Důležitá v tom smyslu, že pokud chcete vysílat, tak potřebujete celosvětový repertoár. Pokud ho chcete dostat s nějakými rozumnými náklady a administrativou, tak je pro vás ideální jeden partner, alespoň pro jednu oblast práv. OSA a kolektivní správci v zahraničí proto hrají velmi důležitou úlohu, jak z pohledu autora, neboť ze své pozice jsou schopni lépe chránit jeho zájmy, tak i z pohledu uživatele, protože mu jsou schopni nabídnout v podstatě celosvětový repertoár. Proto si myslím, že je nezbytné vidět úlohu OSA a dalších kolektivních správců právě v tomhle světle.

Poplatky, které nikdo nemá rád

Nyní bych se vás rád zeptal na oblíbené a často diskutované náhradní odměny. Ty jsou účtovány ke všem zařízením umožňujícím reprodukci děl (tiskárny, zapisovací CD a DVD mechaniky) a nosiče, které takový zápis umožňují (prázdná CD a DVD, paměťové karty do fotoaparátu, pevné disky, USB flash disky). Platí se tento poplatek i z originálních CD a DVD?
Ne, co se týká originálních CD a DVD, tak ty jsou osvobozeny, protože náhradní odměna je účtována za prázdná CD a DVD, která mohou sloužit pro pořízení kopie pro osobní potřebu. V případě komerčních CD nosičů se počítá s obchodním záměrem, to znamená s hospodářským prospěchem a tam je uplatňován jiný licenční mechanismus, který uzavírá OSA s vydavatelem.

Náhradní odměny platí koncoví zákazníci prostřednictvím prodejců, výrobci a dovozci? Nebo ještě někdo jiný?
Technicky řečeno je platí dovozce nebo výrobce, který je samozřejmě promítne do ceny pro koncového zákazníka. Zaplatí je ten, kdo je distribuuje na konkrétní trh. Pokud tedy na trh v České republice vstupuje výrobce, zaplatí je on, v případě, že se jedná o dovoz, platí je konkrétní dovozce.

Zákazníkovi se tedy tyto poplatky dostávají zprostředkovaně?
Ano, distributor je promítne do ceny, stejně jako do ní promítne přepravné, mzdy, plat sekretářky, energie a další položky.

Přepravné ale obvykle není uvedené na nákupním dokladu.
Já si popravdě nejsem jistý, jestli existuje nějaká povinnost to takto uvádět na účtence. Myslím si, že to zavedli prodejci, aby zákazníkům ukázali, o co vlastně platí víc. Opravdu si ale nejsem jistý, zda nějaká právní úprava prodejcům toto nařizuje. 

nahradni odmeny - 374x351.jpg

Sám jste zmiňoval, že náhradní odměny jsou u určité skupiny lidí skutečně velkým tématem, přestože se vybírají již od roku 1991 a není to tedy žádná novinka. Často se objevují pojmy jako "výpalné" a podobně. Jak si to vysvětlujete že tento mechanismus, který by měl chránit autory, je tak a priori negativně vnímaný?
Myslím si, že problém je především v komunikaci. Dostatečně se nepodařilo vysvětlit k čemu vlastně slouží náhradní odměny a proč byly vůbec zavedeny. A dále také jak se následně s takto vybranými finančními prostředky hospodaří. Občas se setkávám s mýtem, že tyto prostředky slouží pro vybranou úzkou skupinku lidí a že se tyto prostředky rozúčtovávají zcela netransparentně. Za Ochranný svaz autorský, jakožto jeho reprezentant, mohu s čistým svědomím prohlásit, že OSA tyto finanční prostředky rozděluje naprosto transparentně na základě výnosů z mechanických práv za poslední 2 roky. Mezi výnosy z mechanických práv patří prodeje nosičů, prodej digitální hudby na internetu a podobně. Tento mechanismus rozúčovávání je zatím jediný způsob, ke kterému můžeme získat nějaká relevantní data. Pro následné rozúčtování bereme vždy v potaz výnosy za poslední dva roky a podle tohoto klíče je i vyplácíme.

Prodeje jsou mapovány jakým způsobem? Je to například z IFPI (Mezinárodní federace hudebního průmyslu; pozn. autora)? Někde jsem dokonce zaslechl,že jsou prodeje mapovány na základě prodejů ve dvou nebo třech obchodech.
Každý uživatel, který s námi uzavírá licenční smlouvu o užití děl námi zastupovaných autorů je povinen hlásit rozsah užití díla, to znamená, že například vysílatel hlásí playlisty, co, kdy a kolikrát bylo odehráno. Vydavatel CD nebo DVD nosičů hlásí počty prodejů u konkrétních titulů, kinaři hlásí počty prodaných vstupenek. Pokud se týče třeba vyzváněcích tónů, dostáváme hlášení o počtu jednotlivých stažení od operátorů. Na základě těchto hlášení pak odměny rozdělujeme.

V aktuálním žebříčku IFPI je v první desítce podle prodejů 5× Michael Jackson, který ovšem podle databáze není zastupovaný OSA. Znamená to, že peníze vybrané za Michaela Jaksona získávají například čeští autoři, kteří OSA zastupováni jsou?
Michael Jackson, pokud je autorem, a on určitě byl tvůrčí i ve směru autorském, je zastupován BMI což je americká obdoba OSA. Prostřednictvím reciproční smlouvy s BMI je tak zastupován OSA pro území České republiky.

Říkal jste že mechanismus náhradních odměn nebyl dobře vysvětlen. Na vašich internetových stránkách jsem v sekci často kladené otázky našel, že se náhradní poplatky vybírají protože: "autorský zákon umožňuje vytváření kopie pro osobní potřebu".
Nejdřív bych rád něco podotknul ke struktuře webových stránek a informacím, které tam jsou. Momentálně připravujeme redesign stránek a do jisté míry i změnu jazyka. OSA se v minulosti choval velmi institucializovaně a nový managment chce jít cestou maximální otevřenosti, chceme být maximálně vysvětlující. S tím souvisí i ne úplně šťastné formulace stávající.

Ve stejné části na vašich stránkách je i další vysvětlení náhraních poplatků. Existenci náhradních odměn, kromě vytváření kopií pro vlastní potřebu, vysvětlujete i skutečností, že jsou autorská díla stále ve větší míře rozmnožována. Na straně jedné je tedy autorským zákonem umožněno vytvořit si kopii CD (které jsem si zakoupil) pro vlastní potřebu a zároveň je tento krok důvodem, nebo jedním z důvodů, pro výběr náhradní odměny. Připomíná mi to pověstnou Hlavu 22. Jak to vidíte vy, vnímáte v tom rozpor?
Autorský zákon skutečně umožňuje pořízení kopie pro osobní potřebu. Jedním dechem je však třeba dodat, že tímto jsou omezena práva autora vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas s pořízením rozmnoženiny. Tím že tedy zákon omezuje autora, dává mu jistou kompenzaci ve formě náhraních odměn. Zjednodušeně řečeno, autor nemá možnost ovlivnit to, jestli vy si pořídíte kopii jeho díla a autorský zákon mu touto cestou garantuje jistou ochranu jeho práv, prostřednictvím náhradních odměn.

To zní mnohem přesvědčivěji. Další informace v této souvislosti, která mne zarazila je, že si mohu pořídit kopii například stažením z internetu. Popravdě příliš si neumím představit jakým způsobem si mohu pro svou vlastní potřebu pořídit kopii stažením z internetu. Jak je to myšleno?
Některé informace nebo formulace na našem webu nejsou šťastné a já sám se těším, až koncem roku spustíme stránky nové. Uživatel, nebo jedinec by si měl pořídit kopii pro vlastní potřebu z nějakého legálně nabytého nosiče, nebo serveru, výhradně formou downloadu. Ne však formou, kdy kromě stahování dochází současně i ke sdílení stahovaného obsahu s jinými uživateli. Zde se jedná o nelegální sdílení chráněného obsahu.

Rapidshare mezi ně asi nepatří?
Rapidshare, jak správně odhadujete, rozhodně nepatří mezi servery, kde by docházelo pouze k downloadu.

Náhradní odměny se vybírají paušálně i proto, že neexistuje způsob jak monitorovat užití jednotlivých zařízení a nosičů. Veřejností často zní argument o uplatňování presumpce viny. Je současný systém výběru náhradních odměn uplatňováním kolektivní presumpce viny?
Určitě ne. Systém náhradních odměn ve stávající podobě není dokonalý, ale je to jediný systém z hlediska nákladovosti, který je efektivní pro obě strany. V konečném důsledku i pro koncového zákazníka. Jak jste sám zmínil, je opravdu nemožné monitorovat každé jednotlivé užití ve smyslu pořízení si rozmnoženiny pro osobní potřebu. Jiný, efektivnější model, než uplatnění paušálních sazeb zatím nebyl nalezen nebo aplikován. Paušální sazby svým způsobem rozmělňují tuto možnost mezi více subjektů, než kolik jich ji nakonec skutečně využije. Efektivnější způsob ale neexistuje nikde na světě.

Dalším z těch argumentů, které často zaznívají je, proč není možné získat zpět ani náhradní odměny ze zařízení u kterých uživatel prokáže, že na nich nejsou uložena data s autorským obsahem? Například médium se zálohou fotografií z dovolené, nebo záloha vlastních dat.
K tomu, aby takováto možnost existovala by bylo nutné vynaložit značné množství prostředků. Docházelo by k plýtvání nákladů, čili k jistým negativním externalitám, což by ten systém neúměrně prodražovalo. Dá se říci, že výběr by v takovém případě padl na administrativu, což by jistě nybylo ku prospěchu ani jedné z těch zúčastněných stran. Nicméně, pokud dovozce nebo výrobce prokáže, že jisté komponenty jsou určeny výhradně pro jiný než autorský obsah, tak je v takovém případě k této skutečnosti přihlíženo.

Existují tedy i výjimky z toho pravidla?
Nevím jestli to nazvat výjimkami, ale přihlíží se k těmto skutečnostem.

Autorský zákon v ČR

Myslíte si že současný zákon 121/2000 Sb. je dobrý, špatný nebo nejlepší ze špatných? Jaký podle vás je?
Víte, tohle se mi hodnotí velmi obtížně. My samozřejmě můžeme mít jisté výhrady k autorskému zákonu stejně jako můžeme mít různé výhrady i k jiným zákonům, které jsou platné v ČR. Autorský zákon je jaký je a v případě, že některé formulace nevyhovují, snažíme se je změnit tak, aby odpovídaly realitě.

Ve stanovách OSA je v článku 2 i povinnost předkládat Ministerstvu kultury a dalším orgánům a institucím návrhy na řešení a opatření v oblasti ochrany a správy autorských práv. OSA spolupracoval například při novele autorského zákona platného od počátku letošního roku, který upravuje rozsah náhradních odměn. Daří se vám měnit zákon tak aby byl lepší?
Ano, podařilo se nám posadit se k jednomu stolu s dalšími kolektivními správci spolu s výrobci a dovozci. Osobně to považuji za krok správným směrem. Obě strany předložily svoje argumenty proč by se mělo hradit z těch a těch médií a přístrojů a v jaké výši. Myslím si, že to byla velmi konstruktivní diskuse, která vykrystalizovala právě v úpravu platnou od ledna letošího roku.

Česká strana pirátská

Jak vnímáte nově vzniklou Českou pirátskou stranu a švédského zástupce pirátské strany v Evropském parlamentu?pirate_flag.jpg
Abych byl upřímný, pohlížím na tento fenomén s určitým rozčarováním. Je pro mě velmi alarmující skutečností, že si někdo založí svou aktivitu na toleranci porušování práv někoho jiného. Pokud ČPS na svých stránkách burcuje obyvatele, aby dohlíželi na svobodu nebo aby pod záštitou jakési svobody se stali jejími příznivci, tak já se ptám, co je to svoboda? Kde začíná a kde končí? Svoboda přece končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Nechápu, proč bych měl z toho řetězce eliminovat autora jakožto jedince, který by se měl svobodně rozhodnout, zda souhlasí s tím, aby se jeho dílo sdílelo bezplatně mezi neomezeným počtem osob, nebo za úplatu, protože je to jeho tvůrčí činnost, je to jeho práce, je to jeho živobytí. Tak jako pekař peče housky, kadeřnice vytváří zajímavé účesy a někdo má talent vařit a tak je skvělý kuchař. Každý kdo něco takového tvoří, má svým způsobem dar tak činit. Za to by měl být samozřejmě i odměněn a zpravidla to tak i bývá. Veřejnost se ale občas tváří, že v případě autora by to tak být nemuselo, protože to není nic co si uchopíte do ruky, je to něco virtuálního co si nevezmete do tašky a neodnesete. Pro mě je představa, že se objeví skupinka lidí, kteří si na tom založí svoji politickou budoucnost skutečně alarmující.

Často se objevuje argument, že zatímco v případě krádeže ukradená věc mizí, v případě kopírování vlastně majiteli věc fyzicky zůstává. Někdy mám až pocit, že ne že někde něco mizí, ale naopak něco nového se vytváří.
Mnozí z autorů nemají jiný zdroj obživy, nejsou členy kapely a nezískávají další prostředky například koncertováním. Často jsou to jména, která veřejnosti nic neřeknou, ale stojí za nimi obrovské hity, které si zpívají každý den. Argument, že dílo bylo jednou zaplaceno není na místě. Obchodní model stojí jinak. Kolik prodáš tolik dostaneš. Pokud vám někdo krade zboží pod rukama, tak neprodáváte a nic nedostanete. Nemůže být proto validní argument, že zboží již bylo jednou zaplaceno.

Jedním z hlavních bodů jejich volebního programu je revize autorského zákona. ČPS chce například dekriminalizovat šíření díla v elektronické podobě za účelem nekomerčního použití. Co by podle vás tato změna znamenala pro majitele autorských práv a pro vás, jako kolektivní správce autorských práv?
Představte si situaci, kdy budete na něčem pracovat a nedostanete za to zaplaceno, měsíc, dva, tři, půl roku, rok. Z něčeho žít musíte. V takovém případě se nutně musíte rozhodnout, zda se budete věnovat tomu k čemu máte nadání a v čem jste dobrý, ale nic to nenese, nebo se budete věnovat jinému oboru. Sám si kladu otázku, co se bude v takovém případě sdílet za takových pět let?

Hospodo, platíš

Dalším z návrhů ČPS je i zrušení poplatků za TV a rozhlas ve firmách. Právě poplatky, zejména za televize v restauracích, jsou dalším poměrně kontroverzním tématem. Ponechme nyní stranou oprávněnost jejich výběru. Zaujalo mě, že pro výběr poplatků z TV přístrojů jsou oprávněny tři subjekty, resp. tři kolektivní správci - OSA, OOA-S a DILIA. Znamená to, že restauratéři platí jeden poplatek třikrát?
Ve skutečnosti je jich pět, ale dva zastupuje a jejich autorské odměny vybírá OSA. V podstatě je to tak, že každý z kolektivních správců zastupuje svoje autory, tedy OSA skladatele a textaře, DILIA režiséry, scénaristy a literáty, OOA-S kameramany a střihače a vypořádání je v jednom poplatku za všechny.

Jsou zpoplatněny i jukeboxy?
Ano, jsou zpoplatněny i jukeboxy.

Autorská práva v praxi

Může se autor nebo interpret, na základě smlouvy nebo třeba čestného prohlášení, vzdát odměny za distribuované dílo? Jak je to v případě, že není zastupovaný kolektivním správcem?
OSA vybírá autorské odměny pouze za autory, které zastupuje, to znamená, že takový ten mýtus, že OSA vybírá za všechny autory a pak peníze rozděluje mezi úzkou skupinku lidí, je lichý a nezakládá se na pravdě. Pokud například vydavatel vydá CD, na kterém jsou i nezastupovaní autoři, pak OSA v tom poměru ponižuje výběr autorských odměn.

Musí odvádět nějaké platby i internetové rádio, které bude pouštět hudbu výhradně autorů, kteří nejsou zastupováni kolektivním správcem?
Zde je jiná situace, neboť ve vysílání jsou autoři zastupováni ze zákona.

Jak by tento model fungoval v případě hudebníka, který zpřístupní své nahrávky a není zastupován kolektivním správcem svých práv, musí rovněž platit tyto poplatky?
Jako hudebník ano, jako autor ne. Pokud je hudebník zároveň autorem hudby i textu tak autorské odměny  platit nemusí.

Lze autorská práva v ČR nějakým způsobem postoupit? Prodat, pronajmout, bezplatně převést? Jak je to v zahraničí?
Autorská práva nemůžete ani postoupit ani převést. Lze pouze například uzavřít licenční smlouvu s nakladatelstvím, což je subjekt, který spravuje práva autorů a ten potom za vás vykonává práva majetková.

Aktuálně v ČR začala působit Creative Commons. Není právě Creative Commons řešením pro ty, kteří, ať už z jakéhokoli důvodu, chtějí postoupit svá autorská práva?
V případě Creative Commons se nejedná o postoupení práv, ale o jednorázový akt, který není ničím jiným, než uzavřením licenční smlouvy. Z mého pohledu má Creative Commons dvě vady na kráse. První z nich je, že je tato smlouva uzavírána s neomezeným počtem uživatelů a druhá vada na kráse je, že je to navždy. To znamená, že autor již nikdy toto rozhodnutí nemůžete vzít zpět.

Pouze pro konkrétní dílo?
Ano, pro to konkrétní dílo.

Spravuje některý z kolektivních správců autorských práv i autorská práva výrobců počítačových programů?
V podstatě ne. Co se týče počítačových programů tak ty má na starosti BSA (Business Software Alliance; pozn. autora).

V ročence OSA je i zajímavá otázka: Co by se muselo stát, aby se hudba přestala ilegálně stahovat přes internet? Ptám se tedy vás: Co by se muselo stát?
Na tuto otázku bohužel není jednoduchá odpověď. Dnes již nelegální sdílení hudby a filmů není otázkou příliš vysokých cen za finální produkty. Jde o celkový náhled mladé generace na internet jako takový. Dnes jej vnímá jako bránu do světa bezplatných informací a přístupu ke všemu co v něm nalezne. Základním argumentem je, že již platí za připojení k Internetu a tato cena již zahrnuje vše. Je třeba pracovat s tímto pohledem a ukázat uživatelům, že za každou nahrávkou nebo filmem je potřeba hledat jedince a jeho obrovské množství tvůrčí energie a nemalého investovaného kapitálu. Koupí autorsky chráněných děl dáváme najevo, že nám není lhostejná naše kultura. Takovým chováním podporujeme vznik nových děl a současně tím vytváříme předpoklad pro rozmanitější kulturu. Naše kultura bude pestrá v závislosti na tom, jak budeme respektovat práva těch, kteří jí obohacují svým tvůrčím způsobem. Jedině tak se my uživatelé můžeme stát nedílnou součástí cyklu utváření hodnot a naší vlastní kultury.




X

Doporučit článek

Vaše jméno:

Váš e-mail:

E-mail adresáta:

Komentář:

kontrolní kód

Odeslat


celkem 225

Poslední komentáře Komentáře

. Leeter 4.  4.  2013 10:46
pracujte. jura 29.  1.  2012 13:38
Re: hudebník není pekař,ale i malíř není hudebník milan 15.  12.  2011 8:59
Re: Takze si to secteme: ArthurC 28.  6.  2011 19:53
hudebník není pekař Švarc 28.  9.  2010 11:44
Přidat příspěvek Zobrazit vše




Aktuální číslo časopisu Computer

Bojujeme proti Fake News

Dva velké testy: fotoaparáty a NASy

Co musíte vědět o změně evropského roamingu

Radíme s výběrem základní desky