5 webových chib, které vás odradí

Skoro každý, kdo „spíchne“ nějakou tu stránku a umístí ji třeba na hosting zdarma, zpočátku vytvoří několik chyb. Nemám nyní na mysli prohřešky v kódu a jeho validitu, resp. funkčnost a zobrazení stránek v různých prohlížečích, ale spíš chyby nebo zbytečnosti viditelné na první pohled. Programátorské stránce se nebudeme věnovat, jde spíš o to, jak web vnímá návštěvník, o kterého by mělo jít v první řadě. Vybral jsem pět věcí, které na webových prvotinách a blozích považuji za prohřešky a jež nejsou tak těžké na odstranění. Co na stránkách vadí vám (opět z pohledu návštěvníka, nikoliv programátora) a čemu byste se vyhnuli?

1. Zbytečné pravopisné chyby

Ne každý musí zvládat češtinu a všechny její záludnosti naprosto perfektně, ale na druhou stranu jakákoliv webová stránka nebo příspěvek na blogu (i v diskuzi) vypovídá o svém tvůrci. Hodně chyb přitom vzniká jednoduše z toho důvodu, že si texty tvůrce před publikováním pořádně nepřečte, i při letmé kontrole by je odhalil. Osobně mě nejvíce „tahá za oči“ spojení by jsme a jemu podobná nebo záměna standardu za standartu (standardní/standartní). Jak gramatické chyby na webech a blozích vadí vám, dokážou vás odradit od další návštěvy?

2. Obrovské obrázky a jejich formát

Vinou moderních digitálních fotoaparátů a obrovských kapacit hostingů řada tvůrců stránek nebo blogů přidává fotky například v původním 10Mpx rozlišení. Namísto rychlé změny velikosti nebo oříznutí v některém z tun zdarma dostupných nástrojů pak zmenšení provedou přímo v kódu stránky. Stále ale existuje hodně internetových linek, na kterých je stahování velké stránky jen kvůli fotkám hodně otravnou záležitostí. Považuji to za stejné plýtvání, jako zasílání 10MB BMP přílohy e-mailem.

3. Pestrobarevné texty a pozadí

Růžové pozadí, žluté mezinadpisy, tmavě modrý text a sem tam černé zvýraznění některých slov. Do toho pár animovaných GIFů nebo vždy vděčné grafické hodiny převzaté z některé knihovny. Na první pohled je to odpudivé jako výborný steak zalitý krupicovou kaší, a přesto řada tvůrců stránek ráda kombinuje vše, co je jen napadne. Typickým příkladem jsou ony „růžovoučké blogísky“ a stránky „jen tak na zkoušku“, přesto vystavené online. Občas je důležité vzpomenout na jednu ze základních myšlenek internetu, tedy přinášet informace (samozřejmě i zábavu) rychle dostupnou cestou a snadno vstřebatelnou formou.

Jeden z náhodně vybraných, určitě narychlo vytvořených blogísků. Nápis Welcome samozřejmě bliká a krev v pruhu odkapává...

4. Přehršel výrazných objektů

Jakmile se začínající tvůrce stránek na některém webu dozví zajímavou vychytávku a objeví kus povedeného kódu, hned má nutkání vdechnout jí život také na svých stránkách. Co na tom, že do původního konceptu (pokud vůbec byl) novinka vůbec nesedí, hlavně že po dlouhé době bez aktualizace přibyl nový prvek. Stránka se pak stává nepřehlednou změtí nejrůznějších objektů, sem tam je text proložen blikajícím světelným nápisem, neonovým efektem apod. Méně roztodivností a na první pohled divokých prvků, stejně tak i nejrůznějších druhů písma, dokáže návštěvníka lépe navést k obsahu a službě stránek. Za tím přeci na web uživatelé nejčastěji chodí, ne aby jim monitor zářil duhovými barvami.

5. Rozlišení a formát stránky

Řada stránek je ušita na míru rozlišení obrazovky svých tvůrců, kteří ji nevyzkoušeli v jiných rozměrech nebo třeba i jiných prohlížečích. Pokud je navíc nevhodně (ne)použité vycentrování a tvůrce stránku připravil pro rozlišení 800 x 600 px, stává se čtení textu na monitoru s rozlišením 1680 x 1050 px hororem s přeskakováním řádků. A pokud už si tvůrce nedostatek uvědomí, určitě by ji neměl řešit vložením úvodní stránky s informací následujícího typu: „Pokud nemáte, změňte si rozlišení na 800 x 600 a pokračujte dále.“ Kvůli webovým stránkám si náhodný návštěvník rozlišení displeje určitě měnit nebude.